Zpět

Drásov a okolí

Kopcovitému Tišnovsku se poněkud vymyká širá krajina kolem Drásova a Malhostovic. Leží totiž v ploché sníženině Boskovické brázdy, která zde odděluje Českomoravskou a Brněnskou vrchovinu. Temně zbarvená úrodná pole připomínají spíše Hanou. I ulice jsou tu široké jako v hanáckých vesnicích a v Drásově se dokonce až do čtyřicátých let 20. století uchovávala typická selská usedlost s vystupujícím žudrem.

Ze stavebních památek Drásova, které se dochovaly do dnešních dob, stojí za pozornost kromě raně gotického farního kostela především starý mlýn, kdysi napájený už dávno zasypaným náhonem z potoka Lubě. Roste před ním jedna z nejmohutnějších a nejstarších lip na Tišnovsku. Dlouhodobou tradici má zdejší elektrotechnický závod, v současnosti zařazený do koncernu Siemens. Při severozápadním okraji Drásova byl koncem 19. století vysazen pěkný lesopark s upraveným pramenem kvalitní pitné vody.

Kostel Freska

Raně gotický kostel Povýšení sv. Kříže v Drásově je jednolodní stavbou s hranolovou věží z poloviny 13. století. K pozdně románskému jádru bylo před polovinou 14. století přistavěno kněžiště se sakristií a současně vyzdobeno malbami. Tyto gotické nástěnné malby byly objeveny v roce 1932 a v roce 1981 restaurovány. Až v pozdním 15. století byla přistavěna věž, ve které je zavěšen zvon z roku 1512. Současná podoba kostela je výsledkem úprav v první polovině 19. století. Cenná je též sochařská výzdoba hlavního oltáře z konce 18. století od Ondřeje Schweigla.

Železnice

Drásov v poslední době proslavila i soukromá úzkorozchodná železnice, která se stala i součástí tras školních výletů.

Pecka

K nejzajímavějším z 25 maloplošných chráněných území Tišnovska patří přírodní památka Malhostovická pecka - bradlo devonských vápenců, vystupující z ploché polní krajiny u Malhostovic.

Koniklec

Již na přelomu března a dubna rozkvétají na Malhostovické pecce a na blízkém Drásovském kopečku stovky nádherných květů koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), který je typickým představitelem teplomilné flory Tišnovska.

Sochy

Poblíž kaple v Senticích se nacházejí dvě vzácné sochy. Pískovcová socha sv. Floriána s letopočtem 1854 a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1775.

Na severu se z brázdy zvedají svahy nejvýchodnějšího okraje Českomoravské vrchoviny. Kopec Vinohrad svým názvem připomíná, že se zde v minulosti pěstovala vinná réva. Dokonce se traduje, že víno na korunovaci Václava I. nechala jeho matka královna Konstancie přivézt právě odtud. Dodnes je zde řada pěkných lokalit vzácné teplomilné květeny. Geologické podloží tu tvoří načervenalé permské pískovce, jejichž zvětráváním získala půda zdejších polí podobnou barvu. Dobře opracovatelný pískovec, který zde byl těžen v řadě drobných lomů, je dodnes patrný ve zdivu selských stavení třeba ve Všechovicích, Hlubokých Dvorech, Hájku a Uníně. Právě tady se kdysi těžil i kámen, který oživili dávní kameničtí mistři ve výzdobě portálu Porta coeli.

V údolí Lubě pod Hlubokými Dvory stojí za zhlédnutí atraktivní skupina skal z hrubozrnných červených slepenců, zvaná Krkatá bába. Uprostřed zdejších lesů severně od Skaličky, v jednom z center protinacistického odboje, byl vybudován památník partyzánské skupiny generála Luži.

Vstavač vojenský

Jedinečné daleké výhledy umožňuje odlesněné návrší Stanovisko (485 m) se stejnojmenným osamělým statkem, obklopeným sady a pastvinami s janovcem. Dřívější chov ovcí zde vystřídal atraktivní chov koní.

V přírodní památce Svídovec mezi Rohozcem a Jamným se můžeme dodnes obdivovat i květům vzácného vstavače vojenského (Orchis militaris).

Tvrz

Nedaleko obce Hluboké Dvory se dochovaly zbytky středověké tvrze Trmačov, podle níž se psali vladykové v 14. a 15. století. Dodnes se dochoval zbytek kruhové věže a je patrný příkop vydělující obdélníkový areál tvrze.

Kostel

Před farním kostelem sv. Petra a Pavla, který byl v Uníně postaven r. 1792, roste skupina věkovitých, bizarně tvárněných lip.

Skalička

Obec Skalička je známá jako místo, kde se scházela partyzánská skupina, která byla součástí Třetí československé úderné roty.